Elektrolyzér

20. října 2008 v 14:44 |  Elektrolyzér
Elektrolyzér

Diafragmatický elektrolyzér

Schéma přístroje na elektrickou úpravu vody


4x KY 711 nebo712, 718.
Kyselá voda 2,5pH jako ocet -barva zásaditá voda 11 pH chuť dešťovky
Před usměrňovač zařadit časový spínač z rozsahem 0 - 60 min
Při konečných hodnotách začíná stoupat teplota, což lze využít, a vypnutí provést Vertexem ( kontaktní teploměr).

!!! Kontrolka zapnutí - provozu nutná !!!
P - přepážka :nejlépe vyhovuje dvojitý celofán, ale čas je delší.
Elektrody : nerez plech, drát ( nemagnetické anticorro).

Za 15- 60 min provozu docílíme uvedených hodnot.

I při nižším napětí lze docílit hodnoty s prodlouženým časem.
Diody 1A / 400 -600 V záv. nap.



Nejjednodušší provedení,které každý zvládne, nádoba v nádobě.


Nádoby mohou být poliet. láhve, vnitřní bez dna, kde se víčkem snadno přitáhne celofán.
Na víčku zbude pouze mezikruží.
Nepoužívat novodur, uvolňuje karcinogenní átky !!!
Kontrolka provozu nutná !

Pozor pracuje se s 220 Volty

Jednoduché provedení. Cestovní elektrolyzér 2x 500 ml a laboratorní 2x 50 ml.

Nemáme-li možnost připojení na síť 220 V, lze použít i 12 V baterii . Doba se však značně prodlužuje.
Podstatné je též plocha elektrod, jejich vzdálenost od přepážky a velikost plochy přepážky.

Elektrody
Mnoho diskuzí a pochybností, z čeho zhotovit elektrody, snad zde najdete dostačující odpověď.

Elektrody jsme zkoušeli z uhlíku, nerezu a stříbra. Pro biologické použití je uhlík nevhodný, protože obsahuje cyklická organická pojiva, která se považují za karcinogeny. Ani spektrální uhlík není v tomto směru spolehlivý. Stříbro je biologicky aktivní a je vhodné. Pro některá použití jsou užitečné též elektrody jeho slitin. Elektrody z nerezu jsou nejdostupnější a mají dobré vlastnosti. Z nouze je můžeme získat i ze starého nádobí.
Nerezové anody se u nás dělají ze dvou slitin. Obě jsou pro naše účely přibližně stejně vhodné. Pokud nemáme jistotu, zda materiál, který jsme získali, je skutečně nerez, zjistíme to magnetem. Materiál musí být nemagnetický, protože jde o austenitické slitiny.
Uvedené dva materiály mají tato složení :
Konstrukční nerez Anticorro 17246 (AKVS) - C...0,12; Cr...10,5; Ni...9,5; Fe...zbytek

Kyselinovzdorná nerez 17255 (Akc) - C...0,15; Cr...25,0; Ni...20,0; Fe...zbytek

Chróm a nikl se počítají mezi karcinogeny. Proto je nutné, aby zejména živá voda tyto kovy neobsahovala, protože se v různých léčitelských návodech pije. Citlivá metoda atomové absorpce plně potvrdila, že živá voda ionty těžkých kovů neobsahuje. Veškeré stopy těžkých kovů zůstávají ve vnější sklenici, tedy v mrtvé vodě.
Zde ovšem mohou být právě velice žádoucí, nejen pro svůj baktericidní a hojivý účinek, ale i jako potřebné stopové prvky, schopné přispívat k léčení různých nemocí. Tak například se mluví o podpůrném účinku chrómu při léčení cukrovky, zinku pro zlepšování činnosti pohlavních žláz, mědi v souvislosti s krvetvorbou atd.
Mrtvá voda při použití obyčejných nerezových elektrod mívá prý až zázračné účinky při léčení kožních nemocí. Jsou zprávy o úspěšném použití silné mrtvé vody pro sterilizaci chirurgických nástrojů. Mrtvou vodu lze kloktat, přikládat ji v obkladech a v malém množství je možné ji pít. Její složení (jakož i živé vody) lze měnit nejen elektrodami, ale různými přísadami do vody před její elektrolýzou (soli různých kovů, Mg, K, Ag, Zn), dokonce můžeme místo pramenité vody nalít do přístroje bylinné čaje. Zde jsou široké experimentální možnosti.
Veškeré dále uvedené analýzy byly provedeny s vodou s vodovodu. Voda obsahuje mnoho soli, včetně dusičnanů a je silně chlorovaná. Elektrody byly z AKVS. Vodou prošel náboj 200 coulombů. Původní pH vody před elektrolýzou bylo 7,4. Po elektrolýze bylo pH živé vody 11,8 a mrtvé 2,7. Alkalita vody je způsobená především NaOH, KOH, Ca(OH)2 a časem klesá působení vzdušného CO2. Chemické reakce na těžké kovy jsme dělali dimetylglycerinem na Ni, difenylkarbazidem na Cr, rhodanidem amonným na Fe. V mrtvé vodě byly všechny tyto reakce průkazně pozitivní. Kvantitativní analýza metodou atomové absorpce ukázala v mrtvé vodě stopy Fe (2-4 ppm), zhruba dvojnásobek množství zjištěného v použité vodě vodovodní. Těžké kovy byly v mrtvé vodě zjištěny v tomto množství : Cr...3-7 ppm; Ni...1-3 ppm; Mn...1-2 ppm; Cu...0-1 ppm; Fe...asi 40 ppm.
1 ppm znamená 1 mg v 1 litru vody

Podle Welcherase považuje na kritickou horní mez ve spotřební vodě dočasně 0,07 ppm Cr, Mn i některých dalších těžkých kovů. Tato norma se uznává mezinárodně. V naší literatuře se najdou podrobnější údaje např. v knížce Bencko, Cikrt, Lener: Toxické kovy v životním prostředí - Avicenum 1984, kde je i obsáhlý seznam literatury. Množství odborných praxí však vyplývá, že množství kovů obsažených v mrtvé vodě je právě vhodné pro cílenou terapii řady onemocnění. Systematické popíjení této vody (mrtvé) jen tak bez lékařského zdůvodnění však není vhodné.
Není teda třeba žádných titanových elektrod potažených platinou.

 

43 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama